Jaroslav Hurdálek

V březnovém čísle časopisu Jezdectví si budete moci přečíst více o panu Jaroslavu Hurdálkovi. Zde alespoň část z dávného článku a smuteční řeči při pohřbu tohoto koním a klasickému výcviku oddaného koňaře. Jeho slova jsou stále velmi aktuální!

Jaroslav Hurdálek tehdy říkal „Je těžké shrnout celoživotně nabyté zkušenosti do několika vět. Abyste mohli od někoho vyžadovat pořádek a disciplínu, musíte jít sami příkladem. Musíte být přísní sami na sebe, být vnímaví, chtít se učit a nechat se poučit. Důležitá je i fyzická zdatnost. Já jsem sice nikdy neměl problémy s váhou, přesto jsem běhal, plaval, jezdil na kole, hrál fotbal a třeba také ping pong. Klusovky v military jsme tenkrát zpravidla běhali vedle koně.

Nepiji, nekouřím, jím střídmě, celý den pracuji. Vstávám zpravidla ve 4.45, poklidím a nakrmím doma své poníky, pak jdu do práce, kde jsem po většinu dne s učni na jízdárně a ve stáji, na večer s manželkou poníky jezdím nebo zapřahám, sečeme trávu, sušíme seno. Do toho jsem dlouhou dobu přestavoval dům. O sobotách a nedělích často soudcuji závody. Někdy si mne organizátoři nevyberou jako rozhodčího, protože se snažím hodnotit skutečně to, co vidím.

Co se týká žáků v učilišti, nastala v průběhu doby velká změna. Dříve k nám do školy chodily děti, které už měly praxi dobře zažitou a mohlo se s nimi pracovat dále. Dnes se řada zájemců o studium s koňařskou praxí v prvním ročníku teprve seznamuje. Chybí lepší fyzická kondice, poctivý zájem – je málo mít koně „jenom“ rád, je třeba se pořádně učit a poslouchat.

Když jsem sebou dříve brával učně na odpolední sportovní ježdění po práci, musel jsem říci – půjde se mnou ten a ten – protože by šli všichni. Dnes to musím říci také, aby vůbec někdo šel. Dřív by málokterý učeň řekl, že se něčeho bojí, protože by ve stáji nevydržel. Dnes to klidně řekne a je hrdina. Co k tomu dodat?

Ale ne, jsem rád, že se v tom současném postupně se odpřírodňujícím světě najdou děti, kterým koně ještě něco říkají a chtějí si to vybrat jako své budoucí povolání. Aby se člověk věnoval koním, musí je mít opravdu rád, protože překážek, které se mu v průběhu života stavějí do cesty je hodně. Ekonomicky a pragmaticky se na to koukat nemůžete. Musíte to mít tady a tady – v srdci a v hlavě, abyste to dělali citlivě a rozumně. A vše musí mít svůj řád.“

Jaroslav Hurdálek odešel předčasně po onemocnění na zápal plic v pátek 26. ledna 2018 ve věku nedožitých 79 let. Rozloučení se konalo v Kladrubech nad Labem v kostele sv. Václava a Leopolda a závěr pohřbu vyvrcholil převezením rakve s drahým zesnulým se čtyřspřežím starokladrubských koní. Velké množství smutečních hostů, květin, empatií i emocí vytvořilo vzácnou a nesmírně důstojnou atmosféru toho posledního rozloučení.

 Lenka Gotthardová

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality a jeho autorem je LG. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.