Kromě autorovy náročné práce patří velký dík za grafickou úpravu a návrh obálky i originálního hřbetu knihy paní Sandře Kocmanové, která se podílela i na tvorbě předchozích 2 knih P. Fialy. Na jazykové korektuře se podílely dámy Mgr. Renáta Tetřevová a Mgr. Dagmar Fialová. Díky patří i všem fotografům, kteří jsou uvedeni v tiráži publikace a pokud se tam náhodu někdo nenajde, tak prosíme o sdělení a rádi jména doplníme i na zvláštní list. Mnoho fotografií v archivech jezdců postrádalo označení autorů fotografií… ale tak to u nás koňařů často chodí. Sledujeme hlavně koně a ostatní nám někdy uniká… Mnoho rad poskytl také pan Ing. František Petřík a řada dalších, kteří jsou vyjmenováni v publikaci. Takže děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na vzniku knih a samozřejmě i naší dvorní tiskárně pana Lukáše Sobotky v Řečanech nad Labem o:))).

Něco z předmluvy:

…do rukou se Vám dostávají další dvě knihy z tvorby pana Pavla Fialy z Chotěboře. Autor velmi dobře popisuje a podrobně zachycuje významné jezdce kladrubského hřebčína a jejich neobyčejné příběhy. K jeho první knize o životě lidí od koní patří zajímavé vyprávění o Jiřím Kocmanovi s názvem Mistr opratí. Druhá kniha pojednává o napínavém osudu rodiny a hlavní hrdinky – naší první vítězky v Československém derby – paní Míly Hermansdorferové, provdané Schulzové.

Tato knižní dvojčata sledují životy hned čtyř významných osobností dostihového světa – Libora Štencla, Pavla Liebicha, Petra Vozába a Miroslava Samšiňáka. Co je pro všechny knihy a životy těchto významných jezdců společné? Že hájili dostihové barvy kladrubské stáje – černobílé čtverce, a to po více než tři desetiletí v dobách socialismu. Za Kladruby se startovalo i v jiných časech a v jiných dresech, například v druhé polovině 19. století (v císařských dresech) nebo na přelomu 40. a 50. let 20. století (v dresech rodu Kinských, kterým byli dostihoví koně zestátněni a připadli pod Slatiňany a potom pod Kladruby). K použití těchto čtverců došlo, jak se v knihách dočtete, až za Dr. Ing. Františka Lercheho, ředitele kladrubského hřebčína.

Říká se, že nic na světě není pouze černobílé. A přece máme mnoho právě takových příkladů a začít bychom mohli klidně u našich koní starokladrubských – běloušů a vraníků (kdo však zná jejich poutavou historii a vývoj od hříběte po dospělého jedince, může dobře oponovat). Nejčastější používání černobílých čtverců se nese již s hrou v šachy, jejíž kořeny sahají až do 7. století n. l. do Indie a do Persie. Pěkná šachovnice sloužila nejenom ke hře králům a nadaným jedincům, ale později i jako zajímavý design v mnoha oborech lidského konání – v architektuře, v textilním a oděvním průmyslu, ve sklářství, ve výrobě porcelánu i v bižuterii.

Černobílé byly kdysi pohlednice a fotografie, filmy, tiskárny a často i pohledy na svět. Také některá zvířata jako např. kočky, psi, králíci, skot či koně a řada dalších mohou být v černobílém provedení. Černobílá je tedy velice častá a výrazná kombinace. V příslovích a v literatuře se také rozlišuje, zda se jedná o černou či bílou vránu nebo ovci.

Z hlediska jazykového je zavedená formulace černobílá, autor knihy zvolil neotřelý název „bílo černé“ čtverce. Ty na několik desetiletí upoutávaly pozornost příznivců dostihových koní jak na rovinách, tak v překážkových dostizích. Černobílou šachovnici sice nenosil žokej Josef Šach, ale určitě Míla Hermansdorferová a František Huleš, kteří pro Státní plemenářský podnik (SPP) Kladruby nad Labem vyhráli Československé derby (1972 a 1969). Mezi jediné vítěze Velké pardubické pro SPP Kladruby n. L. patří trojnásobný vítěz Velké se Sagarem Pavel Liebich a „jednonásobný“ vítěz s Festivalem Petr Vozáb. Libor Štencl měl vítězství mnohokrát na dosah, nevyhrál pro Kladruby, ale po zrušení kladrubské dostihové stáje se mu podařilo dosáhnout této nejvyšší mety s Rigolettem pro stáj Valstav-Paschal.  Miroslav Samšiňák si Velkou pardubickou také vyzkoušel v sedle koně, ale do její historie se zapsal především jako její významný startér, a všichni zasvěcení vědí, že Velkou pardubickou nemůže startovat jen tak někdo!

František Lerche se nechal pro volbu barev dresu inspirovat ve Francii. Ani sám netušil, jak výstižné barvy zvolil. Černá je barva smutku a pochmurnosti, bílá je barvou optimistickou a radostnou. Nejenom jeho život obsahoval obou barev dostatek, když si zažil mimo jiné překvapivé odvolání z funkce kladrubského ředitele a jeho přemístění do napajedelského hřebčína. Cítil se tam tehdy jen jako konsulent, a tak také pojmenoval i jednoho koně. I naši hoši, o kterých je v knize řeč, měli pestré osudy, střídání černé a bílé zcela vystihuje jejich životní cesty. Nikdo z nich neměl život jenom bílý nebo jenom černý. Ty chvíle slavných vítězství či umístění byly opojné, ty delší chvíle běžného života a náhlých změn a odchodů byly složitější. Díky přírodnímu naturelu koňařů se však ze všeho dobře dostali.  Až na Miroslava Samšiňáka. Jeho boj se zákeřnou nemocí byl statečný, avšak tady optimismus nestačil, třebaže je všeobecně výborným lékem. Ale koneckonců i nás všechny čeká jednou odchod mezi naše dávné přátele, kteří jsou tam nahoře.

Dokud jsme však zde na zemi, čiňme vše proto, aby bílá barva mohla převažovat. Buďme sami optimističtí a pozitivní, šiřme kolem sebe dobro a krásno a čiňme život nejenom našich blízkých příjemným a povznášejícím. A pomáhejme koním, bez kterých by se naše lidská civilizace po dlouhá tisíciletí vůbec neobešla. Rychle na to generace stávajících a rodících se technických specialistů a dalších odborníků zapomínají…

Pro nás koňaře je povzbudivé, že koně mají rády děti. Díky jejich lásce ke koním, se stále udržuje skupina nadšených obdivovatelů těchto ušlechtilých zvířat.  Děti by měly číst inspirativní příběhy, aby si vytvářely vzory a životní cíle. Může nás těšit, že z některých malých kluků a slečen, kteří propadli koním, jednou budou třeba velmi dobří chovatelé nebo ošetřovatelé koní, kováři, veterináři, sportovní jezdci, rozhodčí, trenéři, či alespoň velcí příznivci koní. A z některých i vynikající dostihoví jezdci a mezi nimi třeba noví vítězové Velké pardubické. To je radostný pohled do budoucnosti.

Pěkné čtení Vám přeje

Lenka Gotthardová

Ceny publikací:

990,- Kč (Bílo černá VP, Černo bílá VP, Obloukem k vítězství a Mistr opratí)

740,- Kč (kombinace 3 knih)

500,- Kč (kombinace 2 knih)

290,- Kč (Černobílá VP)

280,- Kč (Bíločerná VP)

280,- Kč (Obloukem k vítězství)

250,- Kč (Mistr opratí)

+ poštovné na dobírku

objednávky na lenka@gotthardova.cz