O víkendu 21.- 23. 3. 2014 se konalo již 23. sympozium zaměřené na historii a kulturu jízdy se spřežením. Tato pravidelná setkání jsou pořádána na různých místech Německé spolkové republiky a letos se uskutečnila přímo v Hannoveru a následně ve dvorní jezdecké škole v Bückeburgu.
První den byla na programu členská schůze Společnosti pro péči a podporu kultury zapřahání a sportu. Druhý den probíhaly hlavně velmi zajímavé přednášky a třetí den exkurze do jezdecké školy. Na schůzi proběhla i volba nového prezidia a prezidenta. Již po třetí volební období se stal prezidentem společnosti MVDr. Dietmar Schneider z Hamburku, který dlouhodobě pečuje o velmi přínosnou odbornou náplň sympozií.
Významným přednášejícím sobotního dne byl bývalý ředitel Zemského hřebčince v Celle Dr. Burchard Bade, který hovořil na téma chovu hannoverských koní a jejich využití ve sportu. Tento nejdůležitější dolnosaský hřebčinec měl na starosti od roku 1979 téměř 30 let a tak se velice dobře znal i s doc. ing. Jaromírem Duškem, bývalým ředitelem Výzkumné stanice pro chov koní ve Slatiňanech. Podle vzoru hřebčince v Celle a jeho výcvikového střediska v Adelheidsdorfu byla v 80. letech 20. století vybudována testační stanice ve Slatiňanech pro výcvik a zkoušky výkonnosti teplokrevných koní.
K dalším přednášejícím patřil německý trenér spřežení Karl Friedrich von Holleuffer, který si jako hlavní téma zvolil vysvětlování použití různých typů udidel při zapřahání. Velmi názorným způsobem vysvětlil tvrdost působení i dvakrát lomených udidel či pákových udidel a naopak stále populárnější používání tvarově přizpůsobených udidel z různých umělohmotných materiálů. Také působení různých typů nevhodných a často zbytečně velmi utažených nánosníků podrobil tvrdé kritice. Každý účastník si mohl osobně vyzkoušet působení udidel.
Vynikající přednášku připravil i rakouský restaurátor kočárů Florian Staudner z Vídně. V našich zeměpisných šířkách jsme ho mohli vidět například na akcích Václava Obra na Josefkolu v Čechách pod Kosířem. Dále bylo informováno například o fyzioterapii, o typech kočárů a také samozřejmě o koních starokladrubských. O našem významném plemeni bylo možné navíc hovořit ještě následující den na exkurzi v Bückeburgu.
Město Bückeburg leží necelou hodinku jízdy západně od Hannoveru. Kdysi bylo součástí malého německého státu s názvem Schaumburg-Lippe, který existoval od roku 1647, kupodivu až do roku 1946. Před deseti lety přišla rodina Wolfganga a Christin Krischke(ových) s nápadem využít tamní stáje a jízdárnu k založení dvorní jezdecké školy a tzv. živého muzea. Majitelům zámku a přilehlých objektů se tento nápad zalíbil a tak souhlasili s pronájmem. V letošním roce o druhém květnovém víkendu pořádá škola oslavy kulatého výročí jejího založení.
K výcviku ve dvorní jezdecké škole používají nejrůznější barokní plemena – od původních berberů, přes španělské koně, frederigsborské koně, frízy, lipicány, kladrubské koně po knabstrupy. Je milé, když ve svých přednáškách hovoří o vzniku kladrubského či lipického hřebčína a také na obrazech jsou někteří původní koně ke zhlédnutí (hlavně od George Hamiltona). Areál poskytuje návštěvníkům nevšední výlet do minulosti barokních koní a příslušného stylu ježdění. K tomu slouží jednak muzeum a dále krytá jízdárna, kde je možné vidět barokní plemena koní při náročné práci na úrovni vysokých jezdeckých škol.
Kladrubší koně u Richarda Hinrichse
O týden později v neděli 30. 3. se v těsné blízkosti Hannoveru v Burgwedelu konalo výroční zasedání Spolku barokního ježdění Dolního Saska. Hlavním organizátorem byl vynikající barokní jezdec Richard Hinrichs a jeho žena Irene. V jejich areálu poskytli prostor pro realizaci setkání. Nejprve proběhla praktická ukázka výcviku koní pro akademické ježdění – od mladých koní po zkušené koně na nejvyšší úrovni výcviku. Přihlížející členové spolku tak mohli obdivovat nejenom piafy a pasáže, ale i práci na dlouhé otěži ve dvojici či nádherné caprioly (z naprostého klidu, bez zbytečného stresování koně). Následný program se potom přesunul do přednáškových prostorů.
Richard Hinrichs již mnohokrát navštívil kladrubský hřebčín a rád k výcviku používá kladrubské koně. Jeho nejznámějším koněm je bílý hřebec Favory Ravella. V letošním roce mu bude již 20 let a tak se jeho jezdec začíná porozhlížet po dalším. Díky tomuto jezdci jsou starokladrubští koně oblíbeni i mezi jeho žáky a řada z nich si již koně pořídila v kladrubském či slatiňanském hřebčíně.
Součástí akce byla i hodinová přednáška o chovu starokladrubských koní, zaměřená hlavně na nesmírně zajímavou historii kladrubského hřebčína. Někteří členové spolku se akce zúčastnili jen kvůli koním starokladrubským, jako například majitelka koně Sacramoso Pandora či Andrea Schmidt, která je s R. Hinrischem vždy výborně prezentovala.
Je potěšitelné, že je o starokladrubské koně stále zájem. Je potřeba se s nimi pravidelně představovat nejen v ČR, ale i v zahraničí – což se opět děje. V letošním roce mohli příznivci tohoto plemene obdivovat starokladrubské koně na výstavě v německém Friedrichshafenu, v rakouském Ebreichsdorfu, očekáváni jsou ve Wiesbadenu, opět v Marbachu nebo na MS čtyřspřeží v Normandii J.
LG